„Zů­staň­te v mé lás­ce, a po­ne­se­te hoj­né ovo­ce.“ (Jan 15,5-9)

3. 1. 2021 20:00
Rubrika: Nezařazené | Štítky: Slovo života

 

„Zů­staň­te v mé lás­ce, a po­ne­se­te hoj­né ovo­ce.“ (Jan 15,5-9)

Kaž­dým rokem vě­nu­jí křes­ťa­né z růz­ných církví stej­ný čas  mod­lit­bám, kdy spo­leč­ně pro­sí Otce o dar jed­no­ty pod­le Je­ží­šo­va přá­ní.           

On si ji pře­je, „aby svět uvě­řil“ (Jan 17,21): jed­no­tou se pro­mě­ňu­je svět, vy­tvá­ří spo­le­čen­ství, bra­tr­ství a so­li­da­ri­ta. Jed­no­ta je ve svém zá­kla­dě Bo­žím da­rem, a pro­to je ne­zbyt­né o ni na­lé­ha­vě a s dů­vě­rou pro­sit Otce.           

Ta­ko­vá je i zku­še­nost jed­né sku­pi­ny, kte­rá ve Špa­něl­sku žije Slo­vo ži­vo­ta. Už ně­ko­lik let bě­hem týd­ne mod­li­teb za jed­no­tu křes­ťa­nů se mod­lí za mi­lost jed­no­ty a sna­ží se sta­vět mos­ty. Mar­ga­ri­ta píše: „Kon­tak­to­va­li jsme v diecé­zi oso­bu zod­po­věd­nou za eku­me­nis­mus, fa­rá­ře, pra­voslav­né­ho kně­ze a evan­ge­lic­ké pas­to­ry. Schá­zí­me se k mod­lit­bě jako sjed­no­ce­ní křes­ťa­né, nej­pr­ve v ka­to­lic­ké far­nos­ti a pak v pra­voslav­né. Po­kaž­dé se naše kos­te­ly na­pl­ní ra­dos­tí z Boží pří­tom­nos­ti. On ote­ví­rá ces­ty k jed­no­tě.“           

Kláš­ter­ní ko­mu­ni­ta Grand­champ na­vrh­la na rok 2021 jako svět­lo na tuto ces­tu je­den vel­mi pří­znač­ný úry­vek z Ja­no­va evan­ge­lia:

Zů­staň­te v mé lás­ce, a po­ne­se­te hoj­né ovo­ce.“           

Je to na­lé­ha­vá vý­zva, abychom žili a jed­na­li pro jed­no­tu křes­ťa­nů jak v těch­to mi­mo­řád­ných dnech, tak po celý rok, po celý ži­vot. Naše rozko­ly jsou váž­ným zra­ně­ním a po­tře­bu­jí uzdra­vit, pře­de­vším mi­lo­sr­den­stvím Bo­žím a pak sna­hou o vzá­jem­né po­zná­ní, úctu a spo­leč­né svě­dec­tví o evan­ge­liu.           

Tě­mi­to slo­vy nám Je­žíš uka­zu­je bez­peč­né kro­ky, kte­rý­mi se vy­dat: pře­de­vším „zů­stat“ v jeho lás­ce.

Mu­sí­me tedy upev­nit svůj osob­ní vztah s ním, svě­řit mu svůj ži­vot, vě­řit v jeho mi­lo­sr­den­ství. Je­žíš s námi věr­ně „zů­stá­vá“ stá­le.           

Zá­ro­veň nás volá, abychom se za něj s roz­hod­nos­tí po­sta­vi­li, abychom jako on uči­ni­li ze své­ho ži­vo­ta dar Otci. Na­vr­hu­je nám, abychom ho na­po­do­bo­va­li tak, že bu­de­me s las­ka­vos­tí, vel­ko­ry­se a ne­zišt­ně vy­chá­zet na­pro­ti po­tře­bám všech lidí, s ni­miž sdí­lí­me vět­ší či men­ší část dne, a nes­li tak „hoj­né ovo­ce“.

Zů­staň­te v mé lás­ce, a po­ne­se­te hoj­né ovo­ce.“           

Vel­mi ak­tu­ál­ně zní slo­va Chi­a­ry Lu­bi­cho­vé, kte­rá pro­nes­la v Žene­vě v říj­nu 2002 bě­hem oslav Dne re­for­ma­ce: „Ko­lik je ve svě­tě po­tře­ba lás­ky! (…) (Je­žíš) řekl, že nás svět po­zná jako jeho učed­ní­ky, a skr­ze nás i jeho, pod­le vzá­jem­né lás­ky, jed­no­ty: ,Pod­le toho všich­ni po­zna­jí, že jste moji učed­ní­ci, bu­de­te-li mít lás­ku k sobě na­vzá­jem.’ (Jan 13,35). (…) Po­cho­pi­li jsme: pří­tom­nost po kaž­dém z nás žádá lás­ku, jed­no­tu, spo­le­čen­ství, so­li­da­ri­tu. A volá také církve, aby opět na­sto­li­ly jed­no­tu ro­ze­rva­nou sta­le­tí­mi. To je ta re­for­ma všech re­fo­rem, kte­rou od nás Hos­po­din žádá; je to prv­ní a nut­ný krok k uni­ver­zál­ní­mu bra­tr­ství se vše­mi lid­mi na ce­lém svě­tě. Svět uvě­ří, když bu­de­me v jed­no­tě. Řekl to Je­žíš: „… ať všich­ni jsou jed­no. (…) aby svět uvě­řil“ (Jan 17,21). Bůh to chce! (…). Kéž nám dá mi­lost, abychom tato slo­va vi­dě­li na­pl­ně­ná, nebo ale­spoň při­spě­li k je­jich re­a­li­za­ci.

Letizia Magri

Zobrazeno 758×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Archiv

Autor blogu Grafická šablona Nuvio