"Kristus, jediný základ církve."

Téma Týdne modliteb za jednotu křesťanů zvolené pro letošek zní: „Je snad Kristus rozdělen?“ (1 Kor 1,13).

„Kristus, jediný základ církve.“ (srov. 1 Kor 3,11) /1
V roce 50 přišel Pavel do Korintu, velkého řeckého města známého jako důležitý obchodní přístav a jako živná půda různých myšlenkových proudů. Apoštol zde osmnáct měsíců hlásal evangelium a položil základy vzkvétajícího křesťanského společenství. Další pak v hlásání evangelia pokračovali. Avšak novým křesťanům hrozilo nebezpečí, že přilnou spíše k lidem, kteří jsou nositeli Kristova poselství, než k samotnému Kristu. Tak vznikaly různé frakce. Někteří se tak hlásili ke svému oblíbenému apoštolovi a říkali: „Já držím s Pavlem“, „já zase s Apollem“ či „já s Petrem“.
Pavel tváří v tvář tomuto rozdělení, které narušovalo celé společenství, důrazně prohlašuje, že budovatelů církve, kterou přirovnává k domu nebo chrámu, může být mnoho, ale její základ, živý kámen je jen jeden, a tím je Ježíš Kristus.
Právě v tomto měsíci si během Týdne modliteb za jednotu křesťanů církve a církevní společenství společně připomínají, že Kristus je jejich jediným základem. Pouze budou-li patřit k němu a žít podle jeho jediného evangelia, budou moci mezi sebou najít úplnou a viditelnou jednotu.

„Kristus, jediný základ církve.“
Postavit svůj život na Kristu znamená být s ním jedno, smýšlet jako on, chtít to, co chce on, žít jako žil on.
Ale jak postavit svůj život na Kristu, jak se ukotvit v něm? Jak se s ním stát jedno?
Tak, že budeme evangelium uvádět do života.
Ježíš je Slovo, Boží slovo, které se vtělilo. Jestliže je Slovem, které na sebe vzalo lidskou přirozenost, pravými křesťany se staneme tehdy, budeme-li lidmi utvářejícími celý svůj život podle Božího slova.
Jestliže žijeme podle jeho slov, nebo dokonce v nás jeho slova žijí do té míry, že se z nás stanou „živá slova“, stáváme se jedno s ním, přimykáme se k němu. Už nežije moje „já“ nebo naše „my“, ale ve všech žije Slovo. Můžeme se domnívat, že díky takovému životu budeme přispívat k tomu, aby se jednota všech křesťanů stávala skutečností.
Tak jako tělo dýchá, aby žilo, tak duše, aby žila, žije Boží slovo.
Jedním z prvních plodů je zrození Ježíše v nás a mezi námi. To vyvolává změnu smýšlení a vlévá do srdcí všech – Evropanů, Asijců, Australanů, Američanů nebo Afričanů – stejné Kristovo smýšlení, ať jde o různé okolnosti, jednotlivé lidi nebo společnost.
(…)
Žité slovo člověka osvobozuje od lidské omezenosti, vlévá radost, pokoj, jednoduchost, plnost života, světlo. Připoutává nás ke Kristu a tím nás postupně v Krista proměňuje.

„Kristus, jediný základ církve.“
Avšak existuje slovo, které je souhrnem všech ostatních. Tím slovem je láska, láska k Bohu a bližnímu. V tomto slově Ježíš shrnuje „celý Zákon i Proroky“ (srov. Mt 22,40).
Každé jeho slovo, i když je vyjádřené různými lidskými termíny, je Božím slovem. Protože však Bůh je Láska, tak i každé slovo je láska.
Jak tedy máme žít v tomto měsíci? Jak se přimknout ke Kristu, „jedinému základu církve“? Tak, že budeme milovat, jak nás tomu učil.
„Miluj a dělej, co chceš,“ řekl svatý Augustin, čímž jako by shrnul normu života podle evangelia. Když totiž budeš milovat, nepochybíš, nýbrž naplníš zcela Boží vůli.
Chiara Lubichová

----------------------
1/  1 Kor 3,11: „Neboť nikdo nemůže položit jiný základ nežli ten, který je už položen – a tím je Ježíš Kristus.“