"Zachováváte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce." (Jan 15, 10)

„Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“ (Jan 15,10)

Tato slova jsou převzata z rozsáhlé promluvy uváděné ve čtvrtém evangeliu (Jan 13,31-17,26), s níž se Ježíš obrátil na své učedníky po poslední večeři. Vyjadřují, že zachováváme-li Ježíšova přikázání, zůstáváme v lásce. Souvisejí s jedním z předcházejících veršů, ve kterém Ježíš říká apoštolům: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání“ (Jan 14,15). Je z něho zřejmé, že láska k Ježíši má být pohnutkou a základem, z něhož má vycházet zachovávání jeho přikázání.
Z toho tedy vyplývá vzájemná podmíněnost mezi láskou k Ježíši a zachováváním jeho přikázání. Láska k Ježíši nás vede k tomu, abychom stále věrněji žili jeho slovo. Současně život podle Ježíšova slova způsobuje, že zůstáváme v jeho lásce, a tak stále více rosteme v lásce k němu.

„Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“

Tedy zůstávat v jeho lásce. Co však chce Ježíš tímto výrazem vyjádřit?
Bezpochyby chce říct, že zachovávání jeho přikázání je znamením a důkazem toho, že jsme jeho pravými přáteli. Je podmínkou, aby Ježíš naše přátelství opětoval a ubezpečoval nás o něm. Zdá se však, že chce říct ještě něco jiného, a sice to, že zachovávání jeho přikázání v nás vzbuzuje lásku, která je podobná té jeho. Předává nám způsob lásky, který vidíme v celém jeho pozemském životě: takové lásky, která sjednocovala Ježíše s Otcem a zároveň ho vedla k tomu, aby se ztotožnil a sjednotil se všemi svými bratry, zvláště s těmi nejmenšími, nejslabšími a těmi na okraji společnosti.
Ježíšova láska uzdravovala každou ránu na duši i na těle, dávala pokoj a radost každému srdci, překonávala každé rozdělení a znovu nastolovala bratrství a jednotu mezi všemi.
Budeme-li uvádět ve skutek jeho slovo, Ježíš v nás bude žít a udělá i z nás nástroje své lásky.

„Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“

Jak budeme žít slovo tohoto měsíce? Tak, že budeme mít stále před očima cíl, který nám předkládá, a budeme k němu odhodlaně směřovat: křesťanský život, který se nespokojí s minimalistickým, chladným a vnějším zachováváním přikázání, ale bude naplněn velkodušností. Tak jednali svatí. A oni jsou živým Božím slovem.
Vezměme si v tomto měsíci jedno jeho slovo, jedno jeho přikázání, a snažme se ho uvádět do života.
Ježíšovo nové přikázání („Milujte se tak, jako jsem já miloval vás.“ – srov. Jan 15,12) je v podstatě středem a shrnutím všech jeho slov, žijme ho tedy s celou jeho radikálností.

Chiara Lubichová